Rozloha: 1 648 195 km²

Počet obyvatel: 68 017 860 (2005)

Měna: íránský riál (IRR)

Náboženství: Šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, pársové

Pro vstup do země je třeba vízum.

Vízum vydává ambasáda Republiky Náhorní Karabach v Jerevanu, 17a Nairi Zaryan Str. (Ambasáda se dost špatně hledá: metrem na stanici Družba (poslední stanice), pak maršrutkou (č. 52, 56) směrem nahoru do kopce.

Je třeba vyplnit formulář (musí se napsat i itinerář cesty) + 1 foto. Vízum na 21 dnů stojí 3000 AMD (do druhýho dne) nebo 6000 AMD (na počkání).

Víza se vydávají jen na ta místa, která jsou uvedená ve vízovým formuláři. V reálu se nám ale nestalo, že by nás někdo kontroloval nebo chtěl vidět, jestli máme do příslušný lokality povolení.

Na hranicích je třeba nechat si orazítkovat registraci. Ta se odevzdává při odjezdu.

V Náhorním Karabachu používají stejnou měnu jako v Arméínii - arménský dram (AMD). Ceny jsou zhruba podobný těm v Arménii.

Kurz v červnu 2010 byl okolo 1 USD / 367,29 AMD; 1 Kč / 18.93 AMD

S výměnou peněz (alespoň ve Stěpanakertu) nejsou žádný problémy - stejně jako v Arménii i tady fungujou směnárny. Většinou jsou to okýnka v obchodech.

Z Arménie

z Jerevanu z autobusovýho nádraží Kilikia jezdí denně (cca mezi 7:00 (8:00)-11:00 hod.) přímý maršrutky do Stěpanakertu (4500 AMD/os/cca 6-7 hod.)

Maršrutky zajišťujou spojení po celým Karabachu.

Kuchyně je tady v podstatě stejná jako v Arménii.

Příklady cen (červen 2010)

Dle naší krátký zkušenosti a hlavně dle informací místních je Karabach bezpečný území, kde se dá kdekoliv spát pod stanem.

Hotely jsou tady taky, ale nesháněli jsme. Jak je to s ubytováním v soukromí, taky nevíme.

Nabídka piva je celkem bohatá, většinou ale arménský značky. Vodky je taky dost a neni drahá.

Cigarety: Bond (250 AMD); LM (350 AMD)

Místní, aspoň některý, hulí. Ovšem je to tady tak, jako to bylo u nás před 15ti lety - hulí se jenom v sezóně. Ceny dle informací od místních jsou nízký. Jinak tolik volně rostoucí ganji u cest jsem zatim nikde jinde neviděl.

Turistická agentura pro Náhorní Karabach Aslan travel Majitel se s námi dal do řeči a poradil nám, kam se v okolí Stěpakertu podívat. Působil seriózně a má rád Čechy.

Ubytování jsme moc neřešili. Město je malý (rozlohou možná jako Rokycany), takže se dá spát pod stanem za městem nebo i ve městě (dle slov majitele turistický agentury Aslan Travel je Stěpanakert absolutně bezpečný město, kde žádná kriminalita neni).

Internet - na jedný z hlavních ulic, vedoucí z hlavního náměstí (kruháku), je kavárna - 0,5 hod./150 AMD.

Autobusový nádraží je na hlavní ulici vedoucí od hlavního náměstí směrem do kopce, cca 300 m.

Jedno z nejmenších hlavních měst, co jsme zatim viděli. Ačkoliv tady neni nic moc k vidění, docela se mi líbilo. Pokud přijíždíte z Arménie a chcete pokračovat dál do Karabachu, musíte tady přestoupit.

Ubytovat se je možný buď v motelu nad silnicí na začátku městečka, nebo v soukromí kousek za mešitou u hradeb na druhý straně. Tady cena 5000 AMD/os/noc (nespali jsme). Kontakt (možno v AJ): pan Saro Saryan, mail: saro62@mail.ru

Spát se ale dá i pod stanem, v podstatě kdekoli za městem.

Samo městečko je pěkný, i když je na první pohled jasný, že zlatou éru má dávno za sebou. Zajímavej je mix islámský a křesťanský kultury (aspoň co se týče architektury). Celý centrum je obehnaný hradbama. Před válkou mělo město údajně kolem 15 000 obyvatel, ale teď prej má max. 4000. Nedávno se začaly opravovat i zdemolovaný mešity (financujou Íránci) a bytovky, kde dřív žili Azerbajdžánci.

Cca 2-3 hodiny pěšky od města je superpěknej kaňon s vodopádem, kterej vypadá jako obrovská zelená houba (viz foto). Cesta sem je trochu náročná, hlavně kvůli neexistující cestě. Dá se sem dostat ze dvou stran: ze Šuši vede nejjednodušší cesta dolů kolem motelu, pak - kousek za hradbama pevnosti - k avtomojce (myčka aut) a pak dolů, kde už je vidět začátek kaňonu. Místní rádi poradí kudy, ale nám se napoprvý stalo, že jsme se podle jejich rady až dolů nedostali. Každopádně je to z týhle strany docela brutální krpál a držet se dá leda nějakejch stezek vyšlapanejch nejspíš ovcema. Z druhý strany je cesta nesrovnatelně lepší, skoro až k řece vede "silnice". Je třeba vzít s sebou proviant, nikde v okolí nejde nakoupit. Vody neni nutný brát tolik, kousek před vodopádem je ve skále čistej pramen.

PDF mapa Náhorního Karabachu