Rozloha: 1 648 195 km²

Počet obyvatel: 68 017 860 (2005)

Měna: íránský riál (IRR)

Náboženství: Šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, pársové

Pro občany ČR jsou k cestě do Íránu potřeba víza. Adresa velvyslanectví v Praze: Na Zátorce 18, Praha 6. Tel. 220 570 454

K vyřízení víza je třeba mít vyplněný formulář (2x) a fotky. V dubnu 2010 stálo turistický vízum na 30 dnů 60 Eur.

Oproti předchozím rokům se minimálně od roku 2010 pravidla pro vydávání turistickejch víz zpřísnila. Do dotazníku se MUSÍ vyplňovat adresa ubytování, a to pro každý město, který je uvedený v itineráři (jedna z otázek v dotazníku).

Platnost víz

Doba platnosti uvedená na vízu (např. 27.3.2010 až 25.6.2010) znamená, že v tomhle termínu musíte přejít hranice a od toho dne se počítá samotná doba platnosti. Tzn.: pokud překročíte hranice 24.6.2010 (nevim, jak je to s posledním dnem; radši bych přecházel o den dřív) můžete v Íránu strávit příslušej počet dnů uvedenej na vízu. (Osobně ověřeno v červenci 2010.)

Přechod hranic z Turecka (Bazargan) proběhl pokaždý v obou směrech bez prohlídky, naprosto v pohodě a celkem rychle. To samý na přechodu do Pákistánu (Mirjaveh).

Přechod v Astara (Azerbajdžán) je otevřenej jenom přes den 8:30-17:30 ir. času (9:00-18:00 azerb. času). Ani tady nás nikdo nekontroloval a šli jsme přednostně.

Kurz v říjnu 2004 byl okolo 1 USD / 9624 IRR ; v listopadu 2008 okolo 10 370 IRR; v červnu 2010 okolo 9842 IRR

Výměna peněz: obecně bývá problém vyměnit peníze v bance. Jde to jen v některých bankách, a i v těch někdy neměnili. V tom případě je nejlepší zkusit se zeptat v nějakým krámu, kde prodávají "luxusnější" zboží - zlatníci atd. Někdy ale vymění i v krámu s potravinama. Směnárny až na ojedinělý výjimky skoro nejsou vidět.

V Íránu se počítá ve dvou měnách - Oficiální měnou je rijál, ale ceny bývají často uváděný v tumanech (poměr je 1 tuman / 10 rijálů). Proto je dobrý se při domlouvání ceny ujistit, v jakých penězích dotyčný počítá. V Iránu neberou cestovní šeky .

Všechny ceny jsou uváděné v IRR.

V celém Iránu je třeba přizpůsobit oblečení místním regulím: DLOUHÝ kalhoty, NE kraťasy, může být triko s krátkým rukávem. Holky musí mít šátek a volný oblečení. Už i íránský hranice je nutný překračovat řádně ustrojen.

Po zemi

Z Turecka

Z Istanbulu z hlavního autobusovýho nádraží (stanice metra Otogar) odjíždí denně autobusy turecký společnosti Agri Ararat do posledního tureckýho města Dogubeyazit (24 hod). Odtud se pokračuje na hranice (1/2 hodina) mikrobusem.

Další možnost je jet s jednou z íránskejch turistickejch kanceláří. Několik jich je na hlavní ulici směrem od stanice metra Aksaray do centra (po tramvajovejch kolejích nahoru). V listopadu 2008 stála jízdenka Istanbul - Tabríz 35 USD / os (cca 30 hod.).

Pro cestu do Íránu je asi rychlejší varianta tureckej autobus. Zpátky je levnější jet s Íráncema; v roce 2010 stála trasa Tabríz - Istanbul / 45 USD/os (32 hod.).

Z Azerbajdžánu

Přímý busy z Baku do Tabrízu jezdí každej den brzy ráno (cca 7:00-8:00 hod.) z hlavního busáku (z města maršrutka č. 90; od Starýho města bus č. 65, pak přestup na maršrutku č. 90).

Přechod hranic je přímo v rozděleným městě Astara (bus Baku - Astara 6 AZN/os/6 hod.). Otevřenej je jenom přes den (9:00-18:00 azerb. času).

Po moři

Z Azerbajdžánu

Z Baku jezdí podle všeho VELMI nepravidelně loď do Bandar Anzalí.

Autobusový nádraží terminal leží většinou dost daleko od centra. Nemá cenu brát si taxíka, z každýho autobusáku jezdí do města městský busy.

Dálkový autobusy jsou dvojí kvality: usually (benz) a lux (volvo). Lepší a asi o třetinu dražší volvo jsou moderní autobusy s klimatizaci. Výhodnější je ale jezdit nižší třídou benz, protože je levnější a hlavně nemá klimatizaci, tzn. jde otevřít okýnko. Provoz klimatizace v autobusech je kapitola sama pro sebe. Viz deník.

Sdílený taxi je výhodnější než bus v případě, že pospícháte. Je třeba ale počítat s tim, že cena je skoro dvojnásobná. Sdílený taxi odjíždí z jednoho místa, na který se snadno doptáte. Pokud nechcete zaplatit celý auto, musíte počkat až se naplní (tzn. až budou 4 cestující).

Autostop jsme párkrát zkusili. Auta staví skoro okamžitě, ale za svezení se až na výjimky platí. Místní dávají placenýmu stopu leckdy přednost před busem, ale platí na rozdíl od turistů zanedbatelný částky. Platí to samý, co u normálního taxiku - domluvit se pořádně předem (cena a "měna" - viz oddíl Penize).

Městský autobusy jezdí skoro všude! V Lonely Planetu např. píšou, že v Tabrízu na bus terminál městskej autobus nejede a je třeba jet taxíkem, ale neni to pravda.

Na některá místa ale městská doprava skutečně nejezdí a musí se využít taxi (např. Věže mlčení v Yazdu). V tom případě je nutný se před nastoupením do auta pořádně domluvit - že je to cena za celou cestu (ne za půlku - to se stalo nám) a jestli je cena v tumanech nebo rijálech.

Příklady cen (listopad 2008) a vzdálenosti

B - bus; MB - minibus; L - loď; T - sdílený taxi (plný auto)

Příklady cen (červen 2010) a vzdálenosti

B - bus; MB - minibus; T - sdílený taxi (plný auto)

Nejčastější (a asi i nejoblíbenější) jídlo je chello kebab (mletý maso, rýže a opečený rajský). Kebab mají většinou i v čajovnách a prodává se taky na ulici.Jinou variantou (kterou jsme většinou jako chutnější volili my) jsou různý sendviče - bagety se smaženejma špagetama, s nakrájeným párkem, s různýma placičkama (falafe), vnitřnostma apod. Ve fastfoodech jsou k mání i hamburgery a grilovaný kuřata. Naopak hodně špatná je v Íránu pizza, která nemá s naší skoro nic společnýho.

Dobrou a lacinou snídani zahrnující většinou sýr, máslo a chleba (někdy i omelet - míchaný vejce s rajským protlakem připomínající naše lečo) dostanete po ránu v každej čajovně. V některejch čajovnách, ale hlavně ve speciálních jídelnách nabízí vynikající jogurt s medem a chleba. Místo jogurtu mají někde krém (něco jako jogurt, ale tužší hmota).

Občas se dají v některý z jídelen sehnat i polívky - hustá se zeleninou a smaženou cibulkou (ash) nebo řídká rajská s krupkama a mrkví (soup).

Nejoblíbenější pití je vedle výbornýho černýho čaje zam-zam kola (limonády různejch chutí a barev, výborný a levný). Překvapivě dobrý je i místní ochucený "pivo", který v horku osvěží víc než limonáda. Dost se pije místní trochu slaná varianta kefíru (ayran -tur. nebo dugh -per.), někdy ještě dochucená bylinkama.

Příklady cen (listopad 2008)

Příklady cen (červen 2010)

Hledáte-li to nejlevnější ubytování, ptejte se na mosaferchúne (ubytovna). Ty jsou většinou k nalezení poblíž bazarů v centrech měst. Někdy jsou označený anglicky - "hotely", ale někdy je název jen v perštině. Nejlepší je ptát se místních, který ale někdy v dobrý víře navigujou na dražší bydlení, než si člověk představuje. Komfort bydlení je různej - některý mosaferchúne jsou docela pěkný hotýlky, některý ale bejvají dost spartánsky vybavený. Často je sprcha za poplatek. V některejch odmítají cizince.

V některejch oblastech (hlavně u Kaspickýho moře a v horách, kam jezdí na výlety místní), se dá sehnat ubytování v soukromí, což většinou vyjde levněji než místní hotely. Kvalita je různá a podle toho se taky odvíjí ceny. Rozhodně je lepší obejít toho víc, většinou v turistickejch destinacích pronajímá pokoje skoro každej, nebo aspoň ví, kam vás poslat. Když někdo stojí u silnice s cedulí a mává na auta, tak určitě nabízí pokoj.

Spát se dá i zadarmo pod stanem, zvlášť pokud se pohybujete v oblastech, kam na výlety směřujou místní. Stanuje se v parcích, který nejsou nijak označený, ale fungujou jako neoficiální kempy hlídaný vojákama. Místní nám radili, že spát můžeme skoro všude, dle nich nejlíp někde vedle mešity nebo policejní stanice, kde se prej nic nemůže stát.

V každým městě (hlavně teda spíš na severu a na západě) jsou čajovny - čajchúne, kde kromě levnýho a výbornýho čaje dostanete taky vodní dýmku - kalian - do který se dává buď černej (hodně silnej) tabák, nebo vynikající ovocný tabáky (nejrůznější druhy: jabkovej, pomerančovej, mango, kokos, višeň, banán a jiný). V roce 2008 údajně zakázali kouření vodáren, ale o tři měsíce později se už zase kouřilo. Proti roku 2004 je ale čajoven míň - jen v Tabrízu zrušili dvě, ve kterejch jsme prve byli. Taky už moc nemají ovocnej tabák, alespoň ne takovou nabídku, jakou mívali před lety. Teď se víc kouřil (alespoň v těch oblastech, kde jsme se pohybovali) takovej surovej tabák - celý lupena.

Oficiálně platí zákaz alkoholu a ostatních drog. Jak je to v reálu viz deník. Nikde jsme se na hulení nebo něco jinýho neptali; častokrát o tom začali mluvit první sami místní.

Cigarety Bahman a Tir (nejlevnější a chutný) - 8000-10 000 IRR.  

Internet

Byl dostupnej na všech místech, kde jsme byli. Rychlost nic moc. Některý stránky, včetně některejch českejch novin, jsou zablokovaný.

Záchod - 1000 IRR

Ramadán

V Íránu se dodržuje Ramadán, tzn. nesmí se jíst, pít, kouřit na veřejnosti. Od rána do 18 hod. nejsou otevřený čajovny a až na řídký výjimky ani jídelny. Najíst se dá v hotelu, kde vám jako nemuslimům můžou připravit snídani, nebo na nádražích, kde jsou otevřený jídelny pro lidi, který cestujou. Poznat se dají podle zataženejch výloh. V Isfahánu jsme jednou narazili na otevřenou jídelnu přímo ve městě. Základní potraviny se dají nakoupit v obchodech, který jsou otevřený a fungujou taky pekárny.

Info o ubytování máme od jednoho Poláka, kterýho jsme potkali v Tabrízu (2008). Údajně nejlevnější bydlení ve městě, cenu ale nevíme:

Hotel Ghenaat, St. Saadi Jonobi B.7 Fast.

Amol Mazasaran Rest House and Restaurant, Amindarbar al. 58, Amirkabir St.

V Teheránu jsme strávili jen jeden den v roce 2004; nijak nás to tady nenadchlo, pěknej je ale Azadi Monument, asi nejznámější obrázek z města, a taky výmalba na jednom z paneláků, která je jak z Dikobrazu z roku 1972. Jinak byla ta část, kde jsme se pohybovali, moc nóbl a dost nudná.

Mosaferchúné Safa, Dr. Beheshti Str. Cena 100 000 IRR/2 os/noc, fotka

-ne úplně čistej, ale sympatickej hotýlek s příjemnou obsluhou. Záchod a sprcha na chodbě. Součástí je i čajovna.

Sdílený taxi do Tabrízu (a nejspíš i do jinejch měst) mají stanoviště na Basij Meidun (Sq.)

Město samo nic moc zajímavýho k vidění nenabízí, ale leží v pěknejch horách (cesta sem z hranic v Astaře je supr).

Autobusový nádraží leží daleko od centra, od přístavu sem jezdí městský busy (ne moc často)

Městský busy - odjíždí cca 200 m od přístaviště rychlolodí (mj. i směr autobusák).

Přístaviště rychlolodí (ostrovy Kešm, Hormoz) je kousek od bazaru na hlavní třídě, která vede kolem pobřeží

Největší íránský přístav v Perským zálivu. Mimo dalších specialit a zajímavostí, který jsou k vidění jen kolem zálivu, je ve městě rozlehlej bazar a pěkný nábřeží. Na pobřeží Perskýho zálivu je dost brutální podnebí - strašný vlhko a vedro (v říjnu tady bylo v noci kolem 32 C, v listopadu ale bylo akorát).

Hotel Hemmat, Emam Khomeini Sq. Cena 200 000 IRR/2os/noc.

-čistej, sprcha a záchod na pokoji, TV, AC. V přízemí docela nóbl restaurace, kde ale měli jenom kebab.

Mosaferchúné Tabriz, cca 400-500 m od Emam Chomejni Sq. (od hotelu Hemmat první ulice doleva). Cena 120 000 IRR/2 os/noc, fotka

-čistej TV a ventilátor. Záchod a sprcha (10 000 IRR) na chodbě.

My jsme v tomhle hotelu udělali hodně špatnou zkušenost, když nám po 9 hodinovým pobytu večer v 7 hod., když pršelo, řekli, že musíme doplatit dalších 130 000 IRR. Rozhodně bych si dal pozor a pořádně se domluvil, i když to jsme už ráno udělali i my.

Minibusy do Rashtu odjíždí z Mala meidun (Sq.)

Město leží z jedný strany na pobřeží Kaspickýho moře a z druhý na březích rozlehlý laguny. Pláže vypadaly celkem čistě, místních, včetně ženskejch, se koupalo dost. Nejzajímavější je tady právě laguna, kam se dá jet na výlet lodí. V oficiálních kancelářích na přímořským bulváru je cena 300 000-400 000 IRR/os/1 hod. Na ulici, která vede pod mostem podél kanálu nabízí projížďku soukromníci, který jsou o něco levnější. My jsme jeli (po delším obhlížení nabídky a následným smlouvání) za 300 000 IRR/2 os/1 hod. Doplatek za vyjížďku na moře 50 000 IRR.

Hotel Shad, Chahar Bagh Abbasi Str. - 90.000 IRR/3os/noc

-celkem příjemnej hotel; záchody a sprcha na chodbě. Když začal ramadán, bylo možný objednat si snídani - dost předraženou: sýr, 6 vajec, chleba - 25.000 IRR). Místní posluhovačky od nás několikrát vyžadovaly present tip.

V Esfahánu (i když je to hodně turistama poznamenaný město) se nám líbilo; je tady hodně památek - starý mosty, obrovský náměstí s několika mešitama, "třesoucí se" minarety a spoustu dalších. U náměstí Emáma Chomejního začíná obrovskej bazar. Celkově je město překvapivě docela příjemný.

!Pokud se vydáte k "třesoucím se" minaretům Manár Jombán (Shaking minarets) nejezděte taxíkem. Kousek od hotelu Shad jezdí městskej bus (č. 236), kterej staví kousek od nich. Minarety jsou miniaturní a docela zajímavý - jednou za hodinu (asi) začnou třást s jedním z nich a zároveň se třese i ten, s kterým nikdo nelomcuje.

Hotel Mahtab, nelze minout - je u hlavní cesty směrem k mešitě a bazaru. Cena 25 USD/os/noc. (Nespali jsme.)

Snadno se ale dá sehnat ubytování v soukromí, který nabízí skoro každej. Cena se odvíjí od kvality. My jsme spali za 10 000 IRR/2 os/noc, ale byl to za ty peníze hnus. Záchod na dvoře, sprcha v hamamu na bazaru. Za stejný peníze se ale dá určitě sehnat něco lepšího.

Dá se spát i zadarmo ve stanu - u měšity jsou dva "kempy", který hlídají vojáci.

-doprava sem je možná jenom sdíleným taxi, který z Ramsaru odjíždí kousek od Emam Chomejni Meidun (Sq.)

Vesnice leží docela vysoko v horách nad Rámsarem. V pátek a hlavně ve čtvrtek večer je tady strašně místních, který sem jezdí za příjemným klimatem. To je tady fakt o dost lepší než dole u moře. Kousek nad vsí je malej vodopádek a asi se odtud dá vyrazit dál do hor.

Ubytování jde sehnat v soukromí. Nám nabízeli pokoj vykutanej ve skále za 30 USD nezávisle na počtu lidí. Ve vesnici je taky hotel, ale dle místních extra drehej.

Minibusy do Kandovanu odjíždí z Tabrízu z Golestan Meidun

My jsme měli málo času, takže jsme si u Khana (viz Tabríz) zaplatili výlet: 10 000 IRR/os/cca 3,5-4 hod.)

Vesnice je vykutaná v homolovitejch skalách a vypadá jako zmenšenina Kappadokie v Turecku. Stejně jako tam je to i tady hodně turisstický, s tim rozdílem, že tady absolutně převažujou místní výletníci. Hory kolem vypadají taky dobře.

Ubytování: U nám. Shohada Meidun jsou dvě mosaferchúné, obě na jedný z hlavních ulic vedoucích z náměstí, resp. v bočních ulicích vlevo od ní směrem od náměstí. Je třeba se ptát, ani jedna nemá název v latince. V tý vzdálenější a levnější nebrali cizince. V tý bližší jsme platili: 200 000 IRR/2 os/noc.

-záchod na pokoji, TV, sprcha (placená - 20 000 IRR/os) na chodbě. Za ty peníze dost humus.

Busy směr Tabríz, Qazvín, Teherán odjíždí od terminálu, resp. zastavujou na dálnici, která vede kolem.

Město je celkem nevýrazný, místní se taky divili, co tam děláme. Cesta sem od Kaspiku vede přes pěkný hory a pak kolem velkýho jezera nebo přehrady.

Hotel Meraj, Azadi Sq. Cena 140 000 IRR/2 os/noc.

-čistej; sprcha a záchod na chodbě. Lednice.

Městskej busák - kousek od nám. Azadí (i pro směr autobusák)

Město jsme neviděli, jen jsme tady přespali. Bazar je asi docela velkej, město leží, stejně jako jiný města v Íránu, mezi vysokýma horama.

Hotel Sahel, Emam Chomejní Sq. Cena 50 000 IRR/2 os/noc (cena LP 2001)

-hotýlek leží skoro až na konci hlavní ulice, kousek od moře. Od přístavu se dá jít pěšky. Celkem příjemný ubytování; záchod a sprcha na chodbě.

Fars hotel, Emam Chomejní Sq. (kousek vedle Hotelu Sahel). Cena 120 000 IRR/2 os/noc ; 170 000 IRR/3 os/noc.

-čistej; sprcha a záchod na chodbě.

Vzhledem ke klimatu, jakej v Perským zálivu panuje, je funkční (!) klimatizace na pokoji (mimo zimní měsíce) nutností - my ji měli porouchanou a když zrovna neběžela, tak se nedalo v pokoji vůbec vydržet.

Přes zimu je na ostrově hlavní turistická sezóna, takže jsou všechny hotely narvaný a je docela problém nějaký levnější ubytování sehnat.

Doprava na ostrov - do města Kešm jezdí z přístavu Bandar Abbás rychlolodě - 20 000 IRR/os/0,5 hod. (listopad 2008). Přístaviště je naproti bazaru. Když jsou velký vlny, nebo je moře rozbouřený, rychlolodě nejezdí a musí se jet velkou lodí z přístavu Bahonar (cca 10 km z města - zřejmě jezdí nějakej městskej bus, ale nám se ho nepodařilo najít a nakonec jsme jeli taxíkem). Cena 15 000 IRR/os/1,5 hod (listopad 2008).

Výměna peněz - ve městě je asi jenom jedna směnárna, která je v nový části naproti obchodnímu centru (od kruháku, co je kousek od hotelu Sahel, rovně nahoru).

Ostrov Kešm (i přístav Bandar Abbás) je docela zajímavej - stejně jako v Bandar Abbásu i tady nosí ženský speciální masku (viz foto), krajina má úplně jinej charakter než jinde v zemi a jiná je i architektura. Kousek za hotelem Sahel začíná rybářská vesnice a za ní jsou "pláže", který jsou ale zasraný odpadkama. Voda je superteplá a poměrně čistá (v LP varujou před žralokama).

! Neni dobrý lézt v plavkách mimo nejbližší okolí vody. !

Ubytování: Skoro až na konci města (na druhý straně od Chalusu) je pobřežní ulice tvořená v podstatě jenom resortama. Obecně jsou dost drahý a je třeba jich obejít fakt hodně. Problém je, že se pronajímají apartmány o dvou nebo třech pokojích, což nemá v malý skupině smysl. My bydleli za 250 000 IRR/2 os/noc (po smlouvání), což bylo o dost levnější než jinde, fotka

Busy směr Teherán, Karaj atd. odjíždí od cestovek z Ferdosí Str. (ulice přímo ve městě vedoucí k přístavu; kousek od bazaru)

-ve městě je headshop (jedinej, kterej jsme zatim v Íránu viděli). Najdete ho vlevo před průchodem na malý náměstíčko, za kterym začíná bazar.

Docela pěkný pobřežní městečko s malým bazárkem. Je ale dost problém dostat se k moři. Ve městě samotným to vůbec nejde, musí se na okraj buď směrem na Chalus, nebo na druhou stranu, kde je ale přístup taky ztíženej všudypřítomnejma resortama.

Hotel Khaksar, roh Taleghani Str. a Khaleqi Alley (proti kinu). Cena 250 000 IRR/2 os/noc.

-čistej, záchod a sprcha (zdarma) na chodbě.

Další možnosti bydlení (neověřeno pobytem, jen dotaz na cenu):

Hotel Iran, Azadi Meidun (na hlavní nám.). Cena 300 000 IRR/2 os/noc.

Hotel Alborz, Taleghani Str. Cena cca 600 000 IRR/2 os/noc.

Výměna peněz - na Ferdosí Str., cca 600-700 m od Azadi Meidun je směnárna.

-městský busy - 750 IRR/jízda

Busy směr Tabríz (a pravděpodobně i Teherán) nejezdí z terminálu, ale z dálnice (taxi z města 30 000 IRR/2 os).

Relativně poblíž centra jsou v ulicích roztroušený různý památky - mešity, nádrž na vodu atd. I díky absenci turistů to tam byla pohoda.

Hotel Nazia (vedle nemocnice). Cena 250 000 IRR/2 os/noc.

-docela luxusní, čistej, záchod a sprcha na pokoji, TV, AC

Ubytování nabízí v ulicích u moře spoustu lidí. Mimo čtvrtku se dá ubytování sehnat asi i za 150 000 IRR/2 os/noc. My bydleli: rodina Baradaran, Shirloo Str. 17 (cca 250 m od moře). Cena 200 000 IRR/2 os/noc. Otec i syn mluví dobře anglicky, konatkt ali_baradaran58@yahoo.com

-čistej pokoj se samostasným vchodem. záchod a sprcha na terásce před pokojem. TV, AC

Spát se dá taky na trávníku přímo u moře, kde hlavně ve čtvrtek funguje něco jako neplacený tábořiště, hlídaný vojákama.

Sdílený taxi směr Chalús, Rasht odjíždí z Emam Chomejni Meidun (Sq.)

Minibusy směr Chalús odjíždí z Basij Meidun (Sq.)

Městečko leží na pobřeží Kaspiku a hned za ním se zvedají pěkný homolovitý hory, kde žijou opice. Pláž je docela zasraná, na koupání to moc neni; voda ale teplá. Hory jsou supr, ale nedá se nikam jít - všechno je strašně zarostlý křovím.

Nedávno přibyla nová atrakce: Kousek -asi 5 km- od Rámsaru směrem na Rasht je lanovka, která vede na jednu z hor nad mořem, kde je takovej "parčík" s různejma vyhlídkama, čajovnama, teráskama a tak. Vstup do areálu 5000 IRR, lanovka (zpáteční) 100 000 IRR.

Minibusy směr Bandar Anzalí odjíždí z Ístagh-é Anzalí (z opačný strany města, než je terminál).

Hotel Kaj, Ferdósí St. Cena 165 000 IRR/2 os/noc.

-čistej; evropskej záchod a sprcha na pokoji.

Centrum íránskýho Kurdistánu. Pěkný městečko v horách, příjemný lidi. Žádný výraznější stavby, ale krajina kolem stojí za to.

Hotel Zand, Dehnay Str. (kousek od pevnosti Arg-é Karím Khání) - 30.000 IRR/2os/noc (cena LP 2001, pokoj s koupelnou)

-celkem pohodovej hotel, koupelnu jsme neměli - sprcha na chodbě, záchod taky

Šíráz je docela hezký město - pěkná pevnost, obrovskej bazar. Jsou tady taky pochovaný dva Iráncema hrozně uznávaný básníci: Háfez a Sa´dí. My byli u hrobu Háfeze. Taky jsou tam zahrady, do kterejch nás místní pořád posílali, ale platil se vstup, takže jsme nešli.

Hotel Mashad, Ferdosí str. Cena 9000 IRR/os/noc; 132 000 IRR/2 os/noc; 150 000 IRR/3 os/noc.

-čistý ubytování, záchody na chodbě, sprcha placená (20 000 IRR) taky. Součástí hotelu je pohodová čajovna (čaj jsme dostali i o ramadánu).

Hotel Saadat, Asayesh Str. (první kolmá ulice vlevo směrem od hotelu Mashad k bazaru). Cena 100 000 IRR/2 os/noc.

-čistej hotýlek; záchod a sprcha (placená - 15 000 IRR) na chodbě.

Další možnosti bydlení na ulici Ferdosí (neověřeno pobytem, jen dotaz na cenu):

Hotel Asayesh, Asayesh Str. (nad hotelem Saadat). Cena 120 000 IRR/2 os/noc. Sprcha 15 000 IRR.

Hotel Khorshid, Ferdosí Str. Cena 100 000 IRR/2 os/noc. Sprcha 10 000 IRR.

Hotel Delgoshay Salmas, Ferdosí Str. Cena 130 000 IRR/2 os/noc. Sprcha 28 000 IRR.

Barg Guesthouse, Ferdosí Str. Cena 150 000 IRR/2 os/noc. Sprcha na chodbě za polatek.

-na bus terminal odjíždí z městskýho busáku bus č. 160 (750 IRR/os). Busy z terminálu do města jezdí jen cca do 20:45 hod. Pak jen taxi (terminal - Ferdosí Str. 21 000 IRR/3 os).

V Tabrízu je kancelář Mr. Khana (Shohada str. 141 - na konci Ferdosí Str. u vchodu do bazaru), kterej je placenej vládou, aby radil a pomáhal turistům. Nám pokaždý pomoh vyměnit peníze v dobrým kurzu a zabukoval pro nás lístky na bus do Istanbulu. Celkově nelze než doporučit. Mail: amicodelmondo@yahoo.com nebo amiconasser@yahoo.com; mob.: 0914 116 0149 ; tel: +98 411 52 36 216 (určitě by na případný dotazy rád odpověděl). V roce 2010 pořád ještě úřadoval.

Město je moderní, takže architektura celkem nic moc. Je tu ale pěkná Modrá mešita, nejstarší v Tabrízu, a pak pár dalších pěknejch staveb, taky hlavně mešit. Zajímavá je budova, kde sídlí správa města, kterou postavili v roce 1934 Němci a shora má tvar německý orlice. Byli jsme se taky podívat v několika parcích (v jednom v centru a v jednom na kopci nad městem - musí se jet městským busem).

Hotel Aria, kousek (75 m) od Beheshtí Square - 60.000 IRR/2os/noc (cena z LP 2001)

-čistý pokoje se sprchou; zajímavej hotýlek - přízemní s atriem, kde se jedlo.

Čajovny - v celým městě se nám povedlo najít jen dvě - jednu výbornou, silně nativ (s obrázkem Kačera Donalda na vchodu, kousek od hotelu Aria) a jednu uvnitř bazaru, která byla naopak silně komerční.

Yazd bylo asi nejhezčí město v Íránu, kde jsme byli. Celý, docela obrovský centrum je z hlíny a dá se tam pěkně zabloudit (nám se to povedlo). Baráky mají speciální věže, do kterejch chytají vítr a ochlazujou vzduch v domě (viz foto). Za městem na začátku pouště je někdejší pohřebiště zoroastriánů - Věže mlčení (tam se asi musí jet taxíkem - bus jsme nesehnali) - docela to stojí za to. Ve městě je taky zoroastriánskej chrám, kde je věčnej oheň.

Mapa Tabrízu a Šírázu

Plán tras metra v Teheránu (asi novější verze)

PDF mapa Iránu