Rozloha: 144 000 km²

Počet obyvatel: 148 265 772 (2006)

Měna: bangladéšská taka (BDT)

Náboženství: Islám, hinduismus

Pro ČR platí vízová povinnost.

Vízum je možný vyřídit už před cestou na bangladéšským velvyslanectví v Berlíně, ale bez problémů ho dostanete i na bangladéšským konzulátu v Kolkatě.

Adresa: Office of The Deputy High Commissioner for Bangladesh in India, Calcutta, Circus Avenue, nejbližší stanice metra Rabindra Sadan

Turistické vízum  - potřebujete vyplněný formulář (1x) a 3 fotky. Vyřízení víza trvá 2 dny.

Jednovstupové turistické vízum na 10 dnů stálo v prosinci 2008 1050 INR.

Stejným hraničním přechodem, kterým do země vstupujete, musíte i odjet. Místo vstupu a výjezdu je napsaný na vízu. Údajně (dle slov jednoho Inda, kterej ale vypadal obeznámeně) je možný v Dhace na některým úřadě (nevím kterým) zažádat o povolení výjezdu jiným přechodem. My to nezkoušeli.

Na hranicích je tak trochu chaos (spíš na indický straně), ale samotnej přechod proběh naprosto v pohodě, v obou případech bez kontroly.

Na hranicích se vyplňuje deklarace (důvod návštěvy, trasa, doba), která se při výjezdu odevzdává.

Při výjezdu ze země se platí poplatek - pozemní přechod 300 BDT, letiště 1000 BDT. Bez předložení dokladu o zaplacení vás neodbaví. Poplatek se platí v BDT.

Kurz na přelomu roku 2008/2009 byl okolo 1 USD / 70,17 BDT ; 1 Kč / 3,76 BDT

Pozor na falešný peníze. Jsou to hlavně bankovky s nejvyšší hodnotou. Jdou poznat po hmatu podle papíru a podle špatnýho tisku. Problém je vyměnit peníze v malým městě. Někdy peníze vymění v "lepších" obchodech (lékárny atd.) nebo v hotelech.

Všechny ceny jsou uváděné v BDT.

Po zemi

z INDIE:

-přímý busy do Dhaky a Chittagaonu jezdí z Kolkaty. Dopravu zajišťujou cestovky Classic Enterprise, Circus Avenue 3 a Maa Santoshima Travels, Circus Avenue 8A (obě kousek od bangladéšskýho konzulátu).

-z městečka Bongaon, který leží skoro na bangladéšských hranicích, motorikšou na hraniční přechod Haridaspur - Benapole (40 INR/3 os/15 min.).

Autobusy - hustá síť. Do některejch měst jezdí víc společností (kanceláře mají přímo na autobusákách), takže je třeba jich obejít víc; ceny se někdy dost znatelně liší. Autobusáky bývají většinou dost daleko od center měst; většinou stojí za to najmout si cyklorikšu. Přes některý řeky nevedou mosty, takže se jede lodí. Na druhým břehu jsou připravený jiný busy, kterýma se pokračuje dál. Osazenstvo busu může bejt úplně jiný než v busu předchozím. Cena za převoz už je v ceně jízdenky.

Motorikši - jezdí mezi některýma vesnicema nebo od přístavu, když je daleko od města. Jsou dost velký a jezdí narvaný.

Cyklorikši - jsou dobrý pro přesuny ve městech. Dělí se na dvě sorty - nákladní a osobní. Nevýhodou osobních je malej prostor, takže pokud jedete ve třech, je lepší jezdit nákladní s plošinou. Když máte batohy, ani to jinak nejde.

Lodě - asi dost hustá síť. Nesrovnatelně pohodlnější než jízda busem, ale taky pomalejší. Lodě jezdí buď státní nebo soukromý. Soukromý jsou dražší, ale (dle informace od spolucestujícího z lodi) ne o moc a prej se to vyplatí kvůli lepšímu servisu. Státní lodi jsou docela šroty, rezavý, starý, ale pěkný kolesový parníky. My jeli 2. třídou, což zahrnovalo kajutu (dvě lůžka) na malý palubě, oddělený od zbytku lodi. V noci tady ale taky spali lidi ze 3. třídy. Jídlo jsme dostávali v 1. třídě. Lístky jsme měli 2 do kajuty a 1 na palubu, ale v kajutě jsme spali všichni. Nic moc pohodlnýho, spíš pro hubený. Paluby 3. třídy jsou neuvěřitelněpřeplněný lidma, jsou tam stánky s jídlem, pitím atd. Nakupovat si jídlo na loď je úplně zbytečný - večeře + snídaně na lodi v 1. třídě (obojí asi nejlepší jídlo za celej pobyt v Bangladéši) 1000 BDT/3 os).

Příklady cen (září 2007)

B - autobus, L - loď, MR - motorikša, P - lodní převoz, CR - cyklorikša, (S) státní loď

Bangladéšská kuchyně je podobná kuchyni indický, i když některý jídla vypadají trochu jinak, třeba dhal je úplně jinej - řídkej a zelenej. Čaj je dost často normální, černej a nepálí. Jí se tady hodně ryby a další mořský živočichové. Ale třeba krevety tady na talíři vypadají dost jinak - jsou úplně malý a jí se celý, tzn. s nožičkama i krunýřem. Ryby jsou buďto normální větší smažený kousky nebo malý čudly, který jsem jed celý. Evropský jídla tady (možná mimo pláží kolem Cox´s Bazaru) neseženete.

Všechno jídlo v obchodech, pití i cigarety mají na obalu uvedenou MRP - maximum retail price.

Příklady cen (přelom roku 200/2008)

I v zimě bylo všude hodně ovoce. Laciný.

Levný hotely jsou v centrech měst. Pokoje byly bez výjimky vybavený moskytiérama. Voda byla všude studená, ale ani v zimě to nebylo nijak hrozný. V zimě je v noci trochu chladno, takže pokud nejsou na pokoji deky, je třeba si o ně říct. O cenu je třeba vždycky smlouvat.

Alkohol se dá (dle informací od našeho hostitele v Dhace) koupit jen ve speciálních obchodech. Místní mají jeho nákup nějak omezenej, ale pro cizince to údajně neplatí. My žádnej takovej obchod neviděli, ani nesháněli.

Cigarety docela chutný a hodně levný - J. Player (60 BDT); Viceroy (20 BDT); Sheikh (10 BDT)

Místní pokuřujou ganju, což údajně úřady neřeší. Cena cca 1 g/30 BDT

Lodě, mj. do Khulny a Pirojpuru, odjíždí z přístaviště Badam Tal, kousek od starýho města. Kanceláře státních linek jsou až úplně na konci ulice u řeky. (Některý lodi jezdí až do Khulny, některý jen do Pirujpuru.)

Zajímavý starý město, který končí na břehu velký řeky. Jeden hotel jsme viděli ve starým městě, ale mělo by jich tady bejt údajně hodně. Celkový dojmy z Dhaky pozitivní.

Hotel Mid-town, v centru. Cena 250 BDT/3 os/noc.

-celkem pohodovej hotýlek, relativně čistej. Evropskej záchod a sprcha na pokoji.

Ve městě je ještě pár dalších hotelů, ale tenhle je absolutně nejlevnější.

Autobusák - je docela daleko od centra a je dost špatně k nalezení, rozhodně se vyplatí jet cyklorikšou.

První větší město na cestě z Indie (směrem od Kolkaty). Sice žádný památky nebo něco takovýho, ale příjemný městečko s hodnýma lidma, kde si (stejně jako v celým Bangladéši), poprvý odpočinete od věčnýho somrování, který provází pobyt v Indii.

Hotel Arafat International, Sir Iqbal Road 136. Cena 300 BDT/3 os/noc.

-čistej hotýlek v centru města. Evropskej záchod a sprcha na pokoji.

Ve městě je víc hotelů, vesměs kolem bazaru; o cenu je třeba smlouvat.

Autobusový nádraží - ve městě jsou dva - jeden ve městě u řeky a druhej cca 30 min. pěšky od centra. Busy do Mongly odjíždí z obou.

Malej, ale pěknej bazar. Výchozí bod pro návštěvu rezervace Sundarban.

Hotel Singapore, na hlavní ulici při řece. Cena 250 BDT/3 os/noc.

-celkem brutální hotýlek; tureckej záchod na pokoji, sprcha v jiným pokoji. Největší pokoje jsou dvoulůžáky (my spali ve 3 lidech na 2 postelích).

Ve vesnici jsou ještě asi dva další hotely. Všechny jsou v podstatě stejně vybavený, o cenu je třeba smlouvat.

Vesnice leží skoro na hranicích obrovský rezervace Sundarban, ale i jinak je to tady pěkný. Široká řeka, žádní turisti, až na pár místních.

SUNDARBAN - údajně největší mangrovovej prales na světě; různý divoce žijící zvířata (opice, krokodýli a někde dál i tygři). Výlet do pralesa je ale docela nákladná záležitost. Výlet do "zoo" Koromjal nabízí v Mongle skoro všichni. Pokud si chcete loď pronajmout, je třeba počkat a pořádně smlouvat a taky si dát pozor, aby váš průvodce měl certifikát k průvodcování po rezervaci. My platili čistě za pronájem lodi 500 BDT/3 os/ 4 hod. jízdy. To je ale jenom cesta na začátek rezervace, kde si můžete koupit vstupenku pro sebe a loď, což už samo o sobě je docela hodně peněz, a k tomu ještě musíte zaplatit za pronájem lodi, kterej začíná údajně na 2000 BDT za nějakej krátklej úsek.

-vstupné: Koromjal ("zoo") 200 BDT/os ; permit pro ostatní místa v Sundarbanu 700 BDT/os/1 den ; poplatek za loď 800 BDT/1 den (+ min. 2000 BDT za nájem lodi).

PDF mapa Bangladéše